Terapeutická komunita - Fotogalerie
2016
Ohlédnutí za 17. výročím
Oslavy výročí se zúčastnilo 120 hostů, kteří shlédli kouzelnickou show, při které Standa alias kouzelník Ištván Szeretlek nejdříve postupně vykouzlil 17 abstinentů a svoje kouzelnické číslo zakončil zmizením člověka ze židle. Následovala Beethovenova skladba „pro Elišku“ v podání Jirky, ukázka toho, jak to vypadá, když nám utečou ovce a na poslední scénku první poloviny programu, Krokoramu, se diváci museli přenést 400 let do budoucnosti. Po přestávce následovalo divadlo, jehož hlavními aktéry byly emoce ukryté v hlavě jednoho z klientů. Vyvrcholením celého dne byl okamžik, kdy hlavní terapeut Milan, vyvolával na pódium všechny abstinenty, kteří k sobotnímu dni spolu abstinují celkem 568 let a 54 dní. Ocenění abstinent roku získal Pepi.
Vážená paní Čamlíková,
dovolte, abych Vám upřímně poděkovala za Vaše pozvání na oslavu Vašich krásných 17. narozenin. Vaše oslava byla úžasná – promyšlená, perfektně připravená. Vše bylo dokonalé.
Velmi mě zaujal program, který byl v režii Vašich uživatelů, kteří hrdě a bez obav vystupovali s hrdostí na sebe a s obrovským potenciálem v sobě. Myslím, že jejich projev, úsilí, snaha být dobrý byla potěchou i pro Vaši i manželovou duši. Oslava byla výsledkem či jistou známkou Vaši kvalitně odváděné práce a smysluplnosti Vašeho konání.
Nutno dodat, že si tyto zcela oprávněné pocity se svým manželem zasloužíte. Odvedli jste obrovský kus práce, změnili životy mnoha lidem, a to nejen uživatelům samým, ale sekundárně také jejich rodinám a jejich přátelům. V neposlední řadě jste mnoha lidem ukázali reálnou tvář života, ve které se střídá radost se starostí a že jak šťastné dny s těmi méně šťastnými jdou v ruku ruce a jinak to nejde. Jediné co lze, je měnit postoj k věcem a mobilizovat to lidské – rozum, vůli a lásku.
Milá paní Čamlíková společně se svým manželem jste na trhu sociálních služeb již 17 let a to není náhoda. Když jsem se na Vás dívala a pozorovala Vaše velké dílo, jehož přesah již nyní ovlivní několik dalších generací, tak jsem si říkala, že se Vám dostalo mnoho Božího požehnání do Vaší práce. Máte pravdu, není to snadné, ale kdyby to bylo, Vaše výsledky by nikdy nebyly takové, jaké jsou, a na lidech by nebylo vidět tolik pozitivních emocí a Vy byste nebyli takovými úžasnými a silnými lidmi jako jste.
Co Vám popřát do dalších dnů? Hlavně pevné zdraví, štěstí, lásku, spoustu trpělivosti, všestrannou úctu a respekt a také již zmíněnou hojnost Božího požehnání. Současně si dovoluji vyslovit i další přání, ať Váš Krok je stále organizací, kde se člověk setká s přirozeností, pokorou a kroky všech Vašich uživatelů, partnerů, a dalších zainteresovaných lidí jsou spojeny s těmito Vašimi cennými atributy, které jsou Vám vlastní a jsou přítomné ve Vaši kultuře organizace.
S úctou k Vám a přáním úspěšných dní
Ostrovy 2016
Mušov žije a dál píše příběhy. Silné a lidské.
Jako by k Mušovu patřilo emotivní loučení. V sedmdesátých letech minulého století nuceně opouštěly zanikající vesnici celé rodiny. Museli uvolnit své skromné místo velkolepému plánu vodního díla Nové Mlýny. V současnosti opouštějí kostelní ostrov, pozůstatek Mušova, léčící se závislí se svými terapeuty z kyjovské komunity Krok. Vždy v závěru léta, na loďkách, s pocitem dobře odvedené práce, s dojetím v oku.
Za necelý měsíc mají úkolů víc než dost. Pod dohledem ornitologů a ochránců přírody čistí krajinu na ostrovech prostřední novomlýnské nádrže. Se speciálním povolením od Jihomoravského kraje kácejí akáty, odplavují hektary dřeva, kosí náletový porost, pečují o hnízdiště vodních ptáků. Je to obrovská dřina, odpověděl by každý z nich.
Navzdory tomu někdy mezi budíčkem, kdy kolem páté ráno chystají nářadí a popíjejí čaj s přídechem kouře, a večerkou, kdy před desátou večer zavládne v kostele, jejich dočasném útočišti, klid, mají čas i na uvědomění si sebe sama. Ostatně bez toho by terapeutický program komunity ani nefungoval.
Ve chvílích, kdy se za rudého srpnového úsvitu plaví po skleněné ploše vodní hladiny, kdy jejich rukama vzniká z džungle úhledný palouk, kdy v posledních večerních paprscích smývají pot v mělké vodě nádrže, jim opět chutná život. Je to pro ně neskutečný zážitek. Připadají si výjimečně. Přitom jen vyměnili drogy za práci, přátelství, odhodlání, zodpovědnost a nové plány.
Je to nesporné – Mušov žije. A život mu vdechli i ti, kteří s tím vlastním hazardovali.