Leden 2024

Ze závislosti pomohli dvěma stům lidí. Terapeutická komunita v Kyjově slaví 19 let   Článek a video na České televizi.

Údržba a péče o střední nádrž vodního díla Nové Mlýny patří k zásadním a pravidelně se opakujícím úkolům státního podniku Povodí Moravy. V současné době jsou zajišťovány správcem ve spolupráci s kyjovským občanským sdružením KROK. Klienti této terapeutické komunity zde v měsících srpnu a září prováděli řadu nezbytných činností, které ve svém výsledku mají podpořit hnízdění ptactva a růst původních druhů rostlin. DOLNÍ VĚSTONICE – Střední nádrž vodního díla Nové Mlýny, známá pod názvem „Věstonická nádrž“ byla v roce 1994 vyhlášena přírodní rezervací. Roku 2005 se pak v rámci systému Natura 2000 stala také ptačí rezervací. Uvedená skutečnost vedla k tomu, že zde začala platit přísnější pravidla pro péči o toto území. „Ta jsou upravována tzv. plánem péče, který vydává příslušný krajský úřad. Na rozdíl od dvou sousedních nádrží – horní a dolní, je zde mnoho činností omezeno nebo naopak doporučováno“, uvedl generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Radim Světlík. K takovým činnostem patří i povinnost starat se o ostrovy, ať už umělé nebo přirozené, a zajišťovat tak stálost podmínek vodních a mokřadních ekosystémů důležitých pro chráněné druhy rostlin a živočichů. „K těm patří především rybák obecný, orel mořský, husy velké, běločelé a polní“, doplnil ředitel závodu Střední Morava Pavel Cenek. Naplňování plánu péče zajišťuje Krajský úřad Jihomoravského kraje také prostřednictvím různých sdružení. V případě Věstonické nádrže se jedná o občanské sdružení KROK z Kyjova, které zde působilo v letošním roce a nadále bude působit i v roce příštím. Sdružení KROK je terapeutickou komunitou, která pomáhá především drogově závislým lidem a jejich rodinám v návratu do normálního života. Jednou z terapeutických metod je právě zapojování klientů do pracovního procesu. V tomto případě se jednalo o téměř měsíční práci na ostrovech Věstonické nádrže, kde klienti KROKU působili v měsících srpnu a září. Prováděli kosení a odstraňování ruderální vegetace, která vytlačovala původní druhy rostlin a často také zabraňovala hnízdění ptáků hnízdících na zemi. Tato činnost probíhala hlavně na kostelním ostrově, na ostrovech „Písky“ u Dolních Věstonic a na pilířích bývalého mostu přes Dyji v jihozápadní části nádrže. Dalším zásahem v oblasti „Písky“ bylo odstraňování nepůvodních dřevin, kterými jsou trnovník akát, javor jasanolistý, pajasan žláznatý a vrba poříční. Ty zde nahrazují dřeviny přirozené. Pokácené dřevo o objemu přibližně 50 m3 bylo lodí odváženo na břeh ke Strachotínu. Každoročně v těchto místech také dochází k likvidaci výmladků těchto dřevin. Průběžně se pak provádí seřezávání vrb „na hlavu“ za účelem vytvoření tzv. „hlavatých vrb“, které jsou opět vhodným hnízdištěm ptáků. Velmi důležitou a nikdy nekončící činností je sběr odpadů na březích ostrovů. Těch bylo posbíráno asi 30 pytlů. „Na příští rok se kromě výše zmíněných činností plánuje například stavba stříšek, které by měly chránit mláďata před predátory na pilířích starého mostu přes Dyji dojde k úpravě povrchu dosypáním štěrku.“ uzavřel Světlík.

Napsali o nás v idnes. Článek nejdete zde.

Zkušenosti ze světa a z našich podmínek Nejdřív, co to vlastně dobrovolnictví je. Dobrovolnictví je situace, kdy někdo z vlastní vůle, přesvědčení a motivace vykonává zpravidla nějakou činnost a nežádá za to žádnou finanční náhradu nebo jinou odměnu. Nebo stručně, když někdo někomu zdarma věnuje svůj čas nebo peníze, věci nebo své úsilí. Dobrovolnictví existuje již od pradávna. Lidé si nezištně pomáhali, a tím se upevňovaly vzájemné vztahy. Pomáhat ostatním je naše přirozená vlastnost. Z hlediska ukazatele dobrého sousedství, je na tom Česká republika v mezinárodním srovnání výrazně lépe. Drobnou pomoc s vedením domácího hospodářství a chodem rodiny poskytují Češi častěji než většina jiných evropských národů. U nás je nejběžnější neformální a formální komunitní dobrovolnictví. a) Neformální pomoc nebo neformální komunitní dobrovolnictví jsou vlastně aktivity,ke kterým patří spontánní sousedská či občanská výpomoc, např. podpořit někoho při řešení problémů a obtíží, posloužit handicapovaným, nemocným, starším lidem, ženám v domácnosti, přispět v hmotné nouzi, nebo půjčování nářadí a strojů, pomoc při stavbě domu, při sklizni, pomoc s drobnými opravami v domácnosti apod.  U nás v regionu je také docela běžná dobrovolnická podpora a udržování společenského života komunity formou přípravy a účasti na místních společenských akcích, udržování místních zvyků, tradic a rituálů, např. vedení kroužků, zdobení veřejných prostor, společné pečení koláčů, organizování akcí jako hody, dožínky, … b) Formální komunitní dobrovolnictví, sem patří všechny typy dobrovolnické činnosti jako poskytování sociálních, zdravotních, vzdělávacích, bezpečnostních, kulturních, humanitárních služeb. Zábava, podpora sportu, rekreace a zájmových činností, turismus, zahrádkářství, myslivost, chovatelství, sběratelství, samozřejmě podpora víry a náboženství. Lidé o dobrovolnictví mluví někdy kriticky, ale především pochvalně, s obdivem či s úctou. Toto je vlastně veřejná odměna. Ale jak říkají samotní dobrovolníci, ta skutečná odměna je vnitřní, pozitivní prožívání dobrovolníka. Neformálních dobrovolníku je kolem nás pravděpodobně nečekaně mnoho. Z  rozhovorů s lidmi vyplývá, že svoji pomoc převážně považují za samozřejmost. Není výjimkou, že se o tom nepotřebují, ani nechtějí bavit. A těch formálních dobrovolníků přibývá. A přibývají také výsledky jejich úsilí, korunované oboustrannou radostí a spokojeností. Přesto je pořád potřeba pomoci. Pokud patříte také mezi ty, které dobrovolnictví oslovuje, kontaktujte prosím Dobrovolnické centrum v Kyjově: Dobrovolnické centrum Krok Kyjov, kontaktní email: vymazal@krokkyjov.cz.                                                                                                         Mgr. Hana Čamlíková

Velký pátek je už mnoho let velkým dnem a stěžejním bodem velikonočních oslav pro miliony křesťanů po celém světě. Letos na něm bude ale přece jen něco mimořádného a zasáhne životy všech českých obyvatel bez ohledu na vyznání. Poprvé od padesátých let minulého století se Velký pátek stane státním svátkem. Co to znamená pro statisíce českých rodin? Především budou mít delší prázdniny, tentokrát čtyři dny v kuse. Se začínajícím jarem tak vznikne možnost pro vyjetí do přírody, sdílení zážitků a času, objeví se větší prostor pro stmelení rodiny. Více dnů volna podněcuje i mladé klienty kyjovské terapeutické komunity Krok pro závislé, aby se zamysleli nad tím, jak by si opravdu přáli trávit velikonoční svátky. „Místo falešných kamarádů bych chtěl mít u sebe svoji rodinu. Místo falešné zábavy bych chtěl zažít rodinnou atmosféru a pohodu. Chtěl bych také navštívit všechny tety a strýčky, abychom si mohli po dlouhé době společně popovídat,“ popisuje dvacetiletý klient závislý na pervitinu. Není zdaleka sám, kdo by rád dohnal ztracený čas s nejbližšími. „Chtěla bych zažít Velikonoce jako jeden celek. Od rána až do večera bychom v rodině dělali všechno spolu. Společně bychom jeli k babičce a dědovi, společně bychom šli na procházku lesem,“ přeje si devatenáctiletá klientka. Jakoby mladí lidé závislí na drogách či alkoholu posílali zprávu svým vrstevníkům a jejich blízkým o tom, co je o Velikonocích nejdůležitější. Mnohdy však dospívající tráví prázdninový čas v partě na ulici, bez smysluplného cíle. Nejen o velikonočním pondělí slaví s alkoholem v ruce či jointem marihuany. Pití alkoholu mezi dospívajícími je přitom dlouhodobým závažným českým problémem. Konzumaci nadměrných dávek alkoholu uvedlo podle výroční zprávy Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti z roku 2014 více než 20 % patnáctiletých školáků. Ještě horší situaci naznačují statistiky, co se týče užívání konopných látek. Až 42 % šestnáctiletých Čechů uvádí zkušenosti s marihuanou. K nárůstu rizikového chování dochází především mezi dvanáctým a třináctým rokem věku. A možná právě páteční státní svátek a odlišné pojetí velikonočních prázdnin může přispět ke snížení těchto čísel a především přinést prostor pro navázání bližších vztahů v rodině. Mgr. Tomáš Kvapilík, psycholog, Krok Kyjov, z.ú.  

V České republice existují dobrovolnická centra s cílem zapojit co nejvíce obyvatel do řešení problémů společnosti. Na tuto tradici navázalo nově vznikající Dobrovolnické centrum Krok v Kyjově, které v listopadu oficiálně zahájilo svoji činnost. Dobrovolnické centrum vzniklo na základě potřeb regionu, poptávky neziskových organizací i dobrovolníků. Jeho vznik byl podpořen grantem Nadace rozvoje občanské společnosti. Dobrovolnictví je vnímáno jako svébytný sektor společnosti, který sice má své hranice a limity, ale nemůže být ničím nahrazen. Jak říkala Olga Havlová: „Stát nemůže nikoho vzít za ruku ani se mu podívat upřímně do očí“. Motivace, proč se stát dobrovolníkem, bývají různé. Jak ukazuje výzkum Národního dobrovolnického centra Hestia z roku 2010, nejvíce rozšířenou motivací je příjemné vyplnění volného času, seberealizace či možnost uplatnit své schopnosti. K  největšímu zapojení dobrovolníků v současnosti dochází v oblastech ekologie, humanitární pomoci a lidských práv, v sektorech sociální práce a zdravotnictví či oblastech kultury, sportu, vzdělávání a práce s dětmi a mládeží.Běžnou praxí v ČR je dobrovolnictví v rámci neziskových organizací, avšak stále častější aktivitou se stává i výše zmíněné firemní dobrovolnictví. Existuje řada firem a platforem, které se do těchto aktivit snaží zapojit. Obecně trend dobrovolnictví v ČR vykazuje postupný nárůst počtu aktivně zapojených lidí, stoupá však také počet lidí a oblastí, které  tuto pomoc potřebují. Rada ministrů pro vzdělávání, mládež a kulturu vyhlásila rok 2011 „Evropským rokem dobrovolných činností na podporu aktivního občanství“, Více informací o  dobrovolnictví – kde a jak je možné se do dobrovolnických aktivit zapojit – je možné najít na: www.dobrovolnik.cz. A jak dlouho dobrovolníci pomáhají? Dobrovolník si sám zvolí kolik času bude dobrovolnictví věnovat. Dobrovolnictví může být jednorázové, krátkodobé i dlouhodobé.  může zvolit Ačkoliv je situace s dobrovolnictvím a dobrovolníky daleko lepší než v první polovině 90. let, I přes vzrůstající zájem o dobrovolnictví je tato oblast mnohdy vnímána s  negativními představami, ať již vědomími či nevědomími, a to zvláště u neodborné veřejnosti. Přesto, zkusme mít na mysli slova Alberta Einsteina: Pouze život, který žijeme pro ostatní, stojí za to.   V Kyjově, 8. 12. 2014                                                                      Mgr.Hana Čamlíková (statutární zástupce O.s.Krok)